Hella Frischerová: Dny mého života - překlad Radka Rubilina
Recenze na knihu Aleše Palána: https://archiv.hn.cz/c1-66002230-helena-frischerova-dny-meho-zivota-vzpominky-na-gulag-kniha-academia-recenze-babka-rubilina
Na pultech knihkupectví se objevily další lágrové vzpomínky. Dny mého života prostějovské rodačky Heleny Frischerové však zachycují více než neohraničenou − a tématem bohužel stále aktuální − brutalitu komunistického režimu. Jsou také nečekaným doplňkem již klasického románu Jiřího Weila zvaného Moskva-hranice. Toto literární varování z roku 1937 autor zpracoval právě na základě příběhu Heleny Frischerové.
Ukázky z knihy v Českém rozhlase - Vltava: https://vltava.rozhlas.cz/jsou-ruzne-vlaky-a-ruzne-vagony-7711126
Literární pásmo o vzpomínkové próze Dny mého života prostějovské rodačky Heleny Frischerové, která strávila deset let v sovětském gulagu a byla předobrazem Ri Gustavovny, hlavní ženské postavy románu Jiřího Weila Moskva-hranice z roku 1937. Poslouchejte on-line po dobu jednoho týdne po odvysílání.
Prostějovské noviny Hanácký Jeruzalém: https://hanackyjeruzalem.cz/clanky/pred-petatriceti-lety-zemrela-prostejovska-rodacka-a-vezenkyne-gulagu-helena-frischerova-svedectvi-podala-v-knize-dny-meho-zivota/
Ve Vídni vystudovala střední školu a měla humanitní vzdělání. Zde také vstoupila do svazu mládeže a komunistické strany Poznala se zde i s budoucím manželem Abrahamem Frischerem, inženýrem z polského štetlu narozeném v městečku Skopanie. Sňatek uzavřeli v roce 1931 v Krakově. Abraham Frischer byl vzdělaným intelektuálem, znal cizí jazyky a angažoval se v různých levicových hnutích. Za svoje politické názory byl propuštěn ze zaměstnání. Prostřednictvím konzulátu získal v roce 1932 vízum a práci v Sovětském svazu.