Radka Rubilina a Jitka Bret Srbová si povídají o překladu poezie ukrajinského básníka Serhije Žadana
Žadan mě zachránil před cynickou rezignací
Hledala jsem v ruské a ukrajinské literatuře několik let hlas a tón, který by ke mně promlouval napřímo a dokázal mi pozměnit pohled na svět. Uslyšela jsem ho v Kyjevě, když se schylovalo k invazi ruských vojsk na Ukrajinu: Žadan četl naprosto civilně své básně, a v každé z nich přede mnou vznikal obraz východní Ukrajiny. Slyšela jsem jen asi pět básní, ale zaznívalo v nich to, co jsem na východě já sama prožívala, co mě překvapilo a zarazilo, čemu jsem často nerozuměla, o to víc mě to ovšem přitahovalo. Po prvním měsíci ruské agrese, kdy jsem byla v kontaktu se stovkami lidí, prchajícími před válkou, jsem se k Žadanovi vrátila jako překladatelka: skutečně pozměnil můj pohled na svět. Myslím, že mě zachránil před vyhořením, nejspíš i zhroucením nebo cynickou rezignací.
Ravt - webový magazín TVARu
https://itvar.cz/zadan-me-zachranil-pred-cynickou-rezignaci