Ukázka - báseň Serhije Žadana
∗∗∗
Náš učitel stojí před námi –
na fotbalovém hřišti, poté, co jsme prohráli.
Na poli naší slávy,
na poli, po sklizni našeho strachu.
Stojí tu jako král jeruzalémský v potrhaných teniskách
a tiše nám vypráví o opeřencích.
Aby nás prohra nedělala slabší,
dokud včely krouží nad otevřenými ranami města,
mluví o tom hlavním.
Mluví o opeřencích.
Veliká moudrost klepotu ptačích zobáků.
Hořké ptačí poslání.
Rozměr křídla je jako rozměr verše.
Výška je naplněná kachní zpovědí.
Nebe je prošité létající rytmikou.
Benátští kupci kreslí staré mapy.
Na sever od Azovského moře
kreslí nedotknutelné hranice ptačí říše.
Opeřenci brání vzdušnou branku.
Opeřenec, a v jeho vlhkém oku zapéká se měsíc.
Zpěvní ptáci, námezdní dělníci perspektivy,
vášnivé tenory naší mlčenlivosti,
to vy jste zpívali, když vzplály borovice na hranici,
to vy jste zpívali, když my na to hleděli jak do země vrostlí.
To vy odsloužíte zádušní mši za padlé v mohylách.
A vy budete svědčit,
koho zakopali do bezejmenných jam...
https://itvar.cz/zadan-me-zachranil-pred-cynickou-rezignaci