Vadim Delone - překlad jeho básní z vězení a lágrů šedesátých a sedmdesátých let 20. století (překlad Radka Rubilina)
Vadim Delone, jeden z účastníků demonstrace "osmi" v roce 1968 na Rudém náměstí v Moskvě, proti okupaci Československa vojsky Varšavské smlouvy, byl za toto veřejné vystoupení odsouzen na dva roky a deset měsíců nepodmíněně. Zde ukázka jeho lágrové tvorby:
Nazad už nesmíš. Mosty jsou spáleny,
z popela vyrůstá jen tvůj stín.
Osudy lidí jsou křečí spojeny
v tom vězení - tranzitním.
Myslíš, že uchováš si v duši
ozvuky lásky, milostné váhání?
Minulé dny - listy stále sušší
vzlétly - a k zemi padají.
__
A já tu stojím - bílý galejník,
tvé oči jsou přeludem spásy.
Vše kolem zasypává bílý sníh,
a přeludy skutečnost krášlí.
Vánice skřípe v prázdnotě nocí,
chrápou a sténají zmožená těla,
slunce v drátech naposled poskočí,
jak zlatá rybka do sítě ulovená.
Je ráno a strážný vyvolává
mé jméno , datum narození
a já tu stojím, hlava holohlavá
a sype se na mě těžký sníh ponížení.
překlad: Radka Rubilina